NEZLOMNÍ
A OBĚTOVANÍ

Festival dokumentárních filmů o XX. století
10.—12. listopadu 2020 → Livestream z BIA OKO

Pomozte nám s přípravou
příštího ročníku festivalu,
vyplňte krátký dotazník



LIVESTREAM SKONČIL

Veškeré projekce byly přístupné zdarma prostřednictvím živého přenosu z BIA OKO.

Program

ÚT 10/11 ST 11/11 ČT 12/11

Úterý 10/11

Úterý 10/11

15:30
Slavnostní zahájení festivalu
Slavnostní zahájení festivalu

Festival zahájí a uvedou: Jiří Šesták, Hana Kordová Marvanová, Maciej Ruczaj a Petr Blažek.

Úterý 10/11

16:00
Krycí jméno Viktor
Krycí jméno Viktor

REŽIE: MILOSLAV KUČERA, 26 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE, 2012
ÚVOD: PETR BLAŽEK

Emanuel Viktor Voska spolupracoval s Tomášem Garriguem Masarykem během 1. světové války na přípravě svobodné republiky. Neocenitelné při prosazování myšlenky nového samostatného státu Čechů a Slováků byly jeho zkušenosti zpravodajce a kontakty v USA. Také za 2. světové války se zapojil do odboje a pracoval jako zpravodajský důstojník pro USA. Začátkem padesátých let byl zatčen a odsouzen jako imperialistický špion. Prošel nejhoršími totalitními kriminály, propuštěn byl s podlomeným zdravím na konci roku 1959 a krátce nato zemřel.

Úterý 10/11

16:35
Sedm světel
+ Diskuse
Sedm světel

REŽIE: OLGA SOMMEROVÁ, 57 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE, 2008
ÚVOD: VÍT FOJTEK
DISKUSE: OLGA SOMMEROVÁ, PETR BLAŽEK

Ve 20. století zachvátily Evropu dva totalitní režimy, nacismus a komunismus. Nikoli náhodou skončili mnozí, kteří byli perzekvováni nacistickým režimem, i v komunistických táborech nebo na popravišti. Existují ale židovské ženy, které nejenže přežily holocaust, ale aktivně se podílely na odboji proti nacistickému režimu za II. světové války. Jejich autentické svědectví je poslední možností prostřednictvím konkrétních osudů poukázat na zločinnost nacismu. A zároveň připomenout, že Židé nebyli jen bezmocnou obětí Hitlerovy doktríny, ale i aktivními odbojáři.

Úterý 10/11

17:55
Atentát na Heydricha: Příběh Josefa Gabčíka a Jana Kubiše
+ Diskuse
Atentát na Heydricha: Příběh Josefa Gabčíka a Jana Kubiše

REŽIE: VERONIKA TÓTHOVÁ, 72 MIN.
NADÁCIA TV JOJ VLADIMÍR FATIKA, 2013
ÚVOD: PETR BLAŽEK
DISKUSE: VERONIKA TÓTHOVÁ, EDUARD STEHLÍK

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl jedním z největších odbojových činů 2. světové války. Rozkaz k likvidaci třetího muže Říše provedli dva vojáci – Slovák Josef Gabčík a Čech Jan Kubiš. Snímek vedle okolností útoku na Heydricha, role domácího odboje a statečného boje sedmi československých parašutistů v Resslově ulici přibližuje také životní osudy Josefa Gabčíka a jeho rodiny. Ve snímku byly poprvé použity některé unikátní fotografie včetně posledních snímků členů výsadku Anthropoid.

Úterý 10/11

19:30
Zpověď sestry bratrů Mašínových
Zpověď sestry bratrů Mašínových

REŽIE: ROMAN MOTYČKA, 14 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE, 2000
ÚVOD: JAN KALOUS

Tragický osud Zdenina otce generála Josefa Mašína, klíčové postavy domácího odboje, kterého po dlouhém pátrání a surovém, ale marném vyslýchání popravilo pražské gestapo, má v jejím příběhu dramatické pokračování. Ctít svobodu jako jednu z nejdůležitějších životních hodnot učil generál Mašín oba syny i dceru Zdenu. O odvážném rozhodnutí jejích bratrů probít se začátkem padesátých let z hloubi totalitního systému na svobodný Západ toho bylo řečeno hodně. Se stejnou odvahou však musela čelit osudu také jejich sestra, žijící doma v Čechách.

Úterý 10/11

19:50
Země bez hrdinů, země bez zločinců…
+ Diskuse
Země bez hrdinů, země bez zločinců…

REŽIE: MARTIN VADAS, 60 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE, 1996
ÚVOD: JAN ŠTERN
DISKUSE: MARTIN VADAS, PETR BLAŽEK

Dokument z roku 1996 vychází z obsáhlého rozhovoru s bratry Mašíny, natočeného v USA. Ctirad a Josef Mašínovi, jedněmi označovaní za ikony protikomunistického odboje a jinými za odsouzeníhodné desperáty, rekapitulují svou činnost za války i po únorovém puči v roce 1948. Vzpomínají na svého otce Josefa Mašína, který spolu s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem patřil k takzvaným Třem králům, proslul odvážným odporem proti nacistům a po svém dopadení byl v červnu 1942 popraven. Jeho synové se zmiňují o protiněmeckých sabotážích, jež vykonávali během války.

Dokument ústy bratrů Mašínů i řady dalších aktérů uvažuje o tom, zda únorový převrat znamenal vyhlášení občanské války, v níž je ozbrojený odpor legitimní. Další rovinu tvoří reportáž z konference Opus Bonum z roku 1994, kde se k činnosti bratrů Mašínů vyjadřují Martin Štěpánek, Ivan Medek, Jiřina Šiklová a další. Svědectví připomíná také osud popraveného Václava Švédy a dalších lidí, kteří s Mašíny spolupracovali. Vyznívá jako obhajoba statečnosti oproti pasivitě většiny českého národa v časech totalitního teroru. Je užitečným příspěvkem k diskuzím, jež se o aktivitách bratrů Mašínů vedou dodnes.

Středa 11/11

Středa 11/11

9:45
Zpráva o Králi Šumavy
Zpráva o Králi Šumavy

REŽIE: KRISTINA VLACHOVÁ, 52 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE, 2001
ÚVOD: PETR BLAŽEK

Film Zpráva o Králi Šumavy lze považovat za zprávu ve smyslu objektivního svědectví jen do jisté míry, ale právě proto autoři tento snímek takto nazvali. Chtěli totiž zdůraznit kontrast mezi záměrem podat pravdivé svědectví a výslednou podobou filmu, který je souhrnem různých životních postojů. Více než třicetileté pátrání režisérky Kristiny Vlachové a několik let trvající natáčení, na jehož konci měla být skutečná verze o mýtu "Krále Šumavy", totiž opět potvrdilo fakt, že dějiny jsou vždy dějinami konkrétních lidí, z nichž každý prožívá určitou dobu jiným způsobem.

Hlavním příběhem doby tohoto filmu je život jednoho z "Králů Šumavy", Josefa Hasila, který žil přes půl století v USA. Jeho vyprávění, stejně jako zkušenosti ostatních aktérů, nám umožňují setkat se s neohroženými, zbabělými i nejednoznačnými lidskými osudy, jejichž naléhavá nezaměnitelnost byla donedávna podávána v podobě mýtů, a to v rovině vztahů osobních, rodinných a v neposlední řadě společenských, jak o tom svědčí mimo jiné legendární kniha i film Král Šumavy.

REŽISÉRKA

Středa 11/11

10:45
Kopečkářky
+ Diskuse
Kopečkářky

REŽIE: JÁN SEBECHLEBSKÝ, 29 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE, 1999
ÚVOD: JAN SAMOHÝL
DISKUSE: KRISTINA VLACHOVÁ, PETR BLAŽEK

Kdo by neznal scény z Menzelových Skřivánků na niti, kdy mezi hromadami železného šrotu k sobě hledají cestu političtí vězňové a kopečkářky – ženy, které za mříže přivedl neúspěšný útěk přes hranice? Přitom skutečnost byla daleko děsivější. Do železáren pustili jen ty "lehčí" případy, většina zůstávala za zdmi kriminálů. Jaké jsou osudy těchto žen, které uvězněním na dlouhá léta ztrácely to nejcennější, co měly: kontakt s vlastními dětmi a rodinou?

REŽISÉR

Středa 11/11

11:50
Spřízněni volbou
+ Diskuse
Spřízněni volbou

REŽIE: KAREL VACHEK, 85 MIN.
KRÁTKÝ FILM, 1968
ÚVOD: JAN KALOUS
DISKUSE: PETR KOURA, JAN KALOUS

Celovečerní dokumentární film zachycuje zejména atmosféru období od 14. do 30. března 1968, kdy abdikoval prezident republiky Antonín Novotný a kdy byl jeho nástupcem zvolen armádní generál Ludvík Svoboda. Snímek je bez jakéhokoliv komentáře a hudby. Představuje komunistické funkcionáře (Ludvík Svoboda, Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Oldřich Černík, Čestmír Císař, Ota Šik, František Kriegel, Gustáv Husák a další) při běžných rozhovorech mezi sebou a často v intimních situacích. Z pomíjivých okamžiků vytvořil Karel Vachek mozaiku, která vystihuje obraz počátků pražského jara a jeho vnitřní, rozporuplnou atmosféru.

REŽISÉR

Středa 11/11

13:45
Hitler, Stalin a já
+ Diskuse
Hitler, Stalin a já

REŽIE: HELENA TŘEŠTÍKOVÁ, 60 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE A STUDIO ČAS, 2001
ÚVOD: JAN KALOUS
DISKUSE: HELENA TŘEŠTÍKOVÁ, JAN KALOUS

Heda Blochová se narodila do židovské rodiny spoluzakladatele známé pražské továrny Koh-i-noor. Provdala se za doktora práv Rudolfa Margolia. Brzy poté byli oba i s rodinou paní Margoliové odvezeni do ghetta v Lodži, kde prožili několik let. Následovala deportace do Osvětimi. Tam se viděli naposledy. Díky šťastné náhodě byla paní Heda po několika měsících převezena do dalšího tábora a zařazena do pochodu smrti, ze které ho se jí podařilo utéct a tak se i zachránit. To se psal únor 1948. Boj o přežití pokračoval. Heda se dramaticky protloukala po Praze, kde ji nikdo z bývalých přátel nechtěl ubytovat. Optimistická povaha a činorodost jí ale pomohly opět přežít.

Její manžel – JUDr. Margolius – prošel rovněž několika koncentračními tábory. Po osvobození se vrátil a shledal se svou ženou. Avšak tragická životní zkušenost byla jedním z impulzů jeho příklonu ke komunistické ideologii a vstupu do KSČ. Po únoru 1948 přijal funkci náměstka ministra obchodu a v rámci stranických čistek padesátých let se pak stal jednou z obětí procesu s Rudolfem Slánským. Byl odsouzen k smrti za zločiny, které nespáchal. Heda Margoliová prožila osud manželky "zrádce lidu", tak jako mnozí další. Ponižování, diskriminace i další životní peripetie ji – tentokrát už jako manželku Pavla Kovalyho (pod jehož jménem překládala mj. i Raymonda Chandlera) – po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 dovedly až k emigraci.

Do České republiky se vrátila teprve po roce 1989. V dokumentu vypráví svůj životní příběh, který se na pozadí výjimečných archivních záznamů stává i strhujícím obrazem dvacátého století se dvěma totalitními režimy ovlivňujícím osudy obyvatel Evropy.

REŽISÉRKA

Středa 11/11

15:00
Alois mezi námi
+ Diskuse
Alois mezi námi

REŽIE: MARTIN VADAS, 43 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE, 1994
ÚVOD: PETR BLAŽEK
DISKUSE: MARTIN VADAS, PETR BLAŽEK

Netradiční portrét P. Aloise Kánského, v době natáčení dokumentu římskokatolického kněze v Roztokách u Prahy, Suchdole, Kralupech a okolí. Současně učitele latiny, řečtiny a křesťanské etiky na Gymnáziu Jaroslava Seiferta v Praze-Vysočanech. V roce 1992 bylo jeho jméno zveřejněno v neoficiálním seznamu spolupracovníků StB. V reakci na tuto skutečnost P. Kánský jako jeden z mála někdejších spolupracovníků komunistického tajné policie požádal své farníky, přátele a známé veřejně o odpuštění (nutno dodat, že však nepopsal svou konkrétní činnost).

REŽISÉR

Středa 11/11

16:10
Mobilizace Luboše Dobrovského
+ Diskuse
Mobilizace Luboše Dobrovského

REŽIE: PAVEL ŠTINGL, 69 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE A K2, 2019
ÚVOD: PAVEL ŠTINGL
DISKUSE: PAVEL ŠTINGL, JIŘÍ ŠESTÁK

Dokumentární vyprávění postihuje život nedávno zesnulého Luboše Dobrovského v chronologické linii jako „velký příběh 20. století“, jehož peripetie i specifika zahrnuje. Zasahuje časově do dvou totalit – nacistické a komunistické – do období první republiky i do svobodné éry po roce 1989.

Novinář, disident a politik, ale také překladatel z ruštiny a polštiny zasáhl významným způsobem do historie naší vlasti. V letech 1990–1992 působil jako československý ministr obrany, v letech 1992–1996 byl kancléřem prezidenta Václava Havla a v letech 1996–2000 českým velvyslancem v Ruské federaci. Působil jako redaktor zahraniční redakce Československého rozhlasu a dopisovatel v Moskvě. Kvůli aktivitám na „nesprávné straně“ skončil za normalizace v dělnických profesích a působil v disentu. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Po roce 1989 vstoupil do vysoké politiky, kde nebývale energicky zhodnotil tyto své osobní i profesionální zkušenosti.

REŽISÉR

Středa 11/11

17:40
Anticharta, mechanismus loajality
+ Diskuse
Anticharta, mechanismus loajality

REŽIE: PAVEL KŘEMEN, 52 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE, 2017
ÚVOD: PETR BLAŽEK
DISKUSE: PAVEL KŘEMEN, PETR BLAŽEK

Masivní propagandistická kampaň komunistického režimu proti signatářům prohlášení Charty na počátku roku 1977 je dnes známá jako Anticharta. Ze strany režimu šlo o pozoruhodně rozsáhlou akci s využitím plejády sdělovacích prostředků a populárních umělců, kteří měli veřejně podpořit politiku KSČ a její tažení proti chartistům podpisem prohlášení „Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru.“ KSČ připravila dvě shromáždění, na kterých umělci před objektivy kamer v Národním divadle v Praze a o pár dnů později v Divadle hudby demonstrovali svou loajalitu totalitní moci, kterou stvrdili podpisem.

Umělci, kteří v ony dny na daných místech osobně nebyli, byli vyzváni, aby svůj podpis připojili dodatečně. Nakonec jich drtivá většina podepsala. Řada umělců později svůj podpis různými způsoby relativizovala. Film se na základě osobních svědectví signatářů Anticharty snaží vystihnout parametry akce, díky nimž se režimu podařilo přimět tisíce kulturních osobností k tomuto symbolickému gestu.

REŽISÉR

Středa 11/11

18:55
Věřím, že více světla potřeba nebude
+ Diskuse
Věřím, že více světla potřeba nebude

REŽIE: OLGA SOMMEROVÁ, 53 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE, 2020
ÚVOD: PETR BLAŽEK

O hrdinském činu Jana Palacha bylo už natočeno několik filmů. Ale během let se společnost změnila a Palachův čin nabývá nového významu. Historik Petr Blažek, který se Palachovou osobností zabývá celý svůj profesní život, objevil nové svědky a poznatky o Palachově životě, které lépe osvětlují, co vedlo obyčejného dvacetiletého kluka k činu, který ovlivnil nejméně tři generace, jehož jméno znají po celém světě, kde se budují jeho památníky a pojmenovávají po něm veřejná prostranství. Proč se jím stále zabývají historici a filosofové, proč o něm básníci píší básně, sochaři vytvářejí sochy a malíři obrazy?

REŽISÉRKA

Středa 11/11

19:55
Uslyšte můj křik
+ Diskuse
Uslyšte můj křik

REŽIE: M. J. DRYGAS, 46 MIN.
STUDIO FILMOWE LOGOS, ZESPÓŁ FILMOWY ZODIAK, 1991
ÚVOD: PETR BLAŽEK
DISKUSE K OBĚMA FILMŮM: OLGA SOMMEROVÁ, PETR BLAŽEK

Polský dokument rekonstruuje radikální čin devětapadesátiletého úředníka Ryszarda Siwiece, který se 8. září 1968 polil na varšavském Stadionu Desetiletí rozpouštědlem a zapálil se na protest proti účasti polských jednotek na okupaci Československa. Po uhašení byl odvezen do nemocnice, kde za čtyři dny zemřel. Po celou dobu zde byl hlídán tajnou policií, které se před širší veřejností podařilo jeho tragický čin utajit. Teprve na počátku devadesátých let se režisérovi Macieji J. Drygasovi podařilo shromáždit výpovědi svědků a rodiny. Získal také archivní dokumenty z dobového vyšetřování a objevil krátký filmový záběr hořícího Siwiece. Jeho zásluhou se tento mimořádný protest stal známým v Polsku i v zahraničí.

REŽISÉR

Čtvrtek 12/11

Čtvrtek 12/11

9:30
Zapomenuté transporty do Polska
+ Diskuse
Zapomenuté transporty do Polska

REŽIE: LUKÁŠ PŘIBYL, 64 MIN.
LUKÁŠ PŘIBYL, ONDŘEJ TROJAN, 2010
ÚVOD: PETR BLAŽEK

Když se řekne holokaust a dokument, většině lidí se vybaví vytetovaná čísla na rukou, záběry dětí v pruhovaných vězeňských uniformách v Osvětimi a Hitlerovy proslovy. Nic z toho čtyřdílný cyklus Zapomenuté transporty neukazuje. Filmy zkoumají rozdílné „modely přežití“ v extrémních podmínkách z pohledu mužů, žen, rodin nebo jednotlivců deportovaných do táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku.

Boj o holý život, lásky, útěky nebo „normální život“ v ghettu popisují svědci, kteří v naprosté většině vypovídají poprvé, s obdivuhodným optimismem a humorem. Každé slovo je doloženo dosud neznámými, autentickými vizuálními materiály bez použití současných nebo dohrávaných záběrů a jediné věty komentáře. Závěrečný snímek ze čtyřdílného cyklu režiséra Lukáše Přibyla se věnuje transportům vypraveným do Polska.

REŽISÉR

Čtvrtek 12/11

10:40
Síla lidskosti
+ Diskuse
Síla lidskosti

REŽIE: MATEJ MINÁČ, 86 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE A W.I.P. S.R.O., 2001
ÚVOD: VÍT FOJTEK
DISKUSE K OBĚMA FILMŮM: MATEJ MINÁČ, JIŘÍ ŠESTÁK

V roce 1997 našel režisér Matej Mináč v archivu Židovského muzea v Praze zlomky materiálu o záchraně českých židovských dětí, které byly odvezeny do Anglie a vychovány adoptivními rodiči. V roce 1939, těsně před 2. světovou válkou, se podařilo anglickému burzovnímu makléři panu Nicholasi G. Wintonovi a jeho spolupracovníkům odeslat z Prahy šest vlaků a zachránit tak 669 dětí. Tři roky hledal filmový tým jedinečné záběry a fotografie z oné doby. Našli opravdové skvosty jako záběr pana Wintona v roce 1939 na nádraží v Londýně, denní život zachráněných dětí ve škole, předávání dětí adoptivním rodičům, a díky těmto objevům je celý příběh vyprávěn za pomocí archivů a výpovědí těch, kdo se záchranných akcí zúčastnili.

Autoři dokumentárního příběhu dohledali i "Wintonovy děti", které žijí v cizině: v Itálii, Švédsku, Austrálii, v USA, ve Francii. Všichni vyprávěli své životní osudy, ale nikdo z nich netušil, že za svou záchranu vděčí právě Wintonovi. Průvodcem filmu se stal jeden z nejvýznamnějších reportérů kanadské televizní stanice CBC Joe Schlessinger. I on patří k těm dětem, které v roce 1939 zachránil pan Winton.

REŽISÉR

Čtvrtek 12/11

12:30
Pas Paragvaje
+ Diskuse
Pas Paragvaje

REŽIE: ROBERT KACZMAREK, 52 MIN.
IPN, 2018, PL
ÚVOD: PETR BLAŽEK
DISKUSE: MACIEJ RUCZAJ, PETR BLAŽEK

Dokumentární snímek přináší příběh dosud neznámé záchranné akce polských diplomatů a zástupců židovských organizací ve Švýcarsku, kteří připravili plán, jak zachránit Židy z okupované části Evropy před transporty do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Skupina vedená Aleksandrem Ładośem vystavovala pro židovské obyvatele Polska, někdejšího Československa, Německa nebo Nizozemska pasy latinskoamerických států. Díky falešným dokumentům téměř tisíc z nich válku přežilo. Historici odhadují, že „pasů pro život“ vzniklo v letech 1942–1943 přibližně deset tisíc, dosud se podařilo vystopovat přes tři tisíce jmen. Film získal v roce 2019 hlavní cenu na festivalu dokumentárních filmů NNW v Gdyni.

REŽISÉR

Čtvrtek 12/11

13:45
Tisovy stíny
+ Diskuse
Tisovy stíny

REŽIE: DUŠAN TRANČÍK, 51 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE, 1998
ÚVOD: JAN KALOUS
DISKUSE: JAROSLAV ŠEBEK, JAN KALOUS

Dokumentární snímek o Dr. Jozefu Tisovi, kontroverzní osobnosti slovenských dějin, a o politických stínech, které přinesla jeho dramatická smrt. Od doby, kdy se Slovenský štát osudově zapletl s hitlerovským Německem a po jeho boku vedl válku proti spojencům, uplynulo více než osmdesát let. V čele tohoto státu stál paradoxně katolický kněz, jehož kroky kontrastovaly s jeho duchovním posláním a které tehdejší papež Pius XII a vatikánská stolice odmítali.

Představitelé Slovenského štátu, jak se často na jejich obhajobu uvádí, volili cestu menšího zla a národní záchrany. Z výpovědí přímých účastníků složitého soudního procesu, který je často označován za politický, retribuční a zmanipulovaný, je sestaveno vyprávění ostře kontrastující se současnými pohledy těch, kdo se hlavně po 1. lednu 1993 domáhají Tisovy rehabilitace a blahořečení – blahořečení svého prvního prezidenta, protože v současné Slovenské republice vidí pokračování slovenské státnosti.

REŽISÉR

Čtvrtek 12/11

15:00
Ztráta tradice
+ Diskuse
Ztráta tradice

REŽIE: OLGA SOMMEROVÁ, 57 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE A VISION PRODUCTION S.R.O., 2001
ÚVOD: JAN ŠTERN
DISKUSE: PETR BLAŽEK, JAN ŠTERN

Dokument je součástí cyklu Ztracená duše národa, který mapuje příběhy politických vězňů z padesátých let, osob lidsky nezvykle kvalitních, s pevnými životními postoji a vlastnostmi jako je čestnost, hrdost, silná vůle. Mnozí z nich se objevili před kamerou vůbec poprvé. Cyklus připomíná ztráty, které přetrvávají dodnes. Vybírá si přitom specifické části obyvatelstva, sloupy, na nichž stála tehdejší demokratická společnost, kterou komunisté zničili. Vyřazení desetitisíců lidí ze společenského života pak znamenalo i oslabení duše národa. Z toho pak vychází současný stav, kdy takzvaně "nejsou lidi", nedostává se vlastenců, organizátorů, vůdců. Ukazuje se, že to, co zasela komunistická perzekuce, stále přetrvává nejen v národním podvědomí.

Dokument Ztráta tradice oživuje vzpomínky na zpřetrhávání kontinuity selských rodů a násilné přeměny venkova. V padesátých letech bylo z rodových hospodářství vystěhováno na 5000 selských rodin. Všem byl zabaven majetek, mnozí byli vězněni.

REŽISÉRKA

Čtvrtek 12/11

16:15
Hřbitov Powązki, oddělení Ł
Hřbitov Powązki, oddělení Ł

REŽIE: ARKADIUSZ GOŁĘBIEWSKI, 26 MIN.
ARKADIUSZ GOŁĘBIEWSKI, 2013, PL
ÚVOD: PETR BLAŽEK

Hlavním tématem snímku jsou exhumační práce na varšavském hřbitově Powązki, které se říká „Loučka“ (oddělení „Ł“). V letech 1944–1956 zde byli tajně do hromadných hrobů pohřbíváni vojáci a příslušníci odbojového hnutí zavraždění komunistickým režimem. Archeologové zde pracovali od léta roku 2012. Vedle reportážních záběrů jsou působivou součástí filmu také postřehy vědců, kteří se podíleli na exhumacích a identifikaci ostatků. Ve filmu hovoří rovněž pozůstalí po obětech. Snímek natočil režisér a ředitel filmového festivalu NNW v Gdyni Arkadiusz Gołębiewski.

REŽISÉR

Čtvrtek 12/11

16:50
Lebka
+ Diskuse
Lebka

REŽIE: PETRA VŠELICHOVÁ, 26 MIN.
ČESKÁ TELEVIZE, 2008
ÚVOD: DAVID SVOBODA
DISKUSE: DAVID SVOBODA, MACIEJ RUCZAJ, LENKA POLÁKOVÁ

Kdo byl muž zavražděný při masových popravách v Katyni? Stavební inženýr z Krakova, nebo lékař z Třince? Neuvěřitelný osud a pohřeb až po téměř sedmdesáti letech. Dokument pojednává o unikátním nálezu lebky jedné z obětí katyňské tragédie. Jde o někdejšího polského důstojníka, jehož nejbližší pocházeli z Československa a později zde někteří z nich žili. Pozůstatky Ludwiga Szymanského byly identifikovány a po více než půl století obřadně pohřbeny.

Dokument vychází z nedávného pátrání po identifikaci několika katyňských obětí, jejichž lebky se z různých důvodů ocitly daleko na západ od těl pohřbených v Katyni. Jedna z nich byla v roce 2005 nalezena v dánském Ústavu soudního lékařství. Její cesta do Kodaně je sama o sobě napínavým příběhem spojeným s dánským odbojem a pověřením tehdy mladého doktora, asistenta soudního ústavu, který se zúčastnil exhumace v roce 1944. Tehdy poprvé padlo podezření, že smrt nalezených obětí mají na svědomí Sověti. Dokument režisérky Petry Všelichové pracuje s důkazy a výpověďmi, které připomínají staré rány. Potvrzuje historickou zkušenost o tom, jak pracné je odkrývat postupně vrstvy ideologických nánosů a obnažovat pravdu, která bolí, ale která zároveň musí zaznít.

REŽISÉRKA

Čtvrtek 12/11

18:00
Předání cen festivalu
Předání cen festivalu

Ceny festivalu představí jejich autorka Paulina Skavová, cenu Strážce paměti za činnost usilující o obranu a obhajobu paměti předá JUDr. Jaroslava Janderová a cenu Tvůrce paměti za celoživotní dílo předá Hana Kordová Marvanová.

Čtvrtek 12/11

18:30
Katyň
Katyň

REŽIE: ANDRZEJ WAJDA, 117 MIN.
2007, PL
ÚVOD: PETR BLAŽEK

Slavný polský režisér Andrzej Wajda přiblížil jednu z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr 22 500 polských vojáků a civilistů v Katyni, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Hromadné hroby obětí odhalili Němci v roce 1943. Sovětský svaz cynicky z masakru obvinil Němce, Západ o něm mlčel. Moskva až po padesáti letech v roce 1990 přiznala, že vraždy příslušníků polské elity nařídil přímo Stalin. Wajda, jehož otec byl v Katyni také zavražděn, filmové drama natočil podle knihy Adrzeje Mularczyka Katyń. Post Mortem. Soustředil se na příběhy lidí, které tento zločin osobně zasáhl.

Osou filmu jsou osudy žen, které ztratily manžely, bratry a syny. Některé z nich se také dostaly do sovětského zajetí, jiné hledají důkazy o jejich přežití, další apaticky čekají, smířené s tím nejhorším možným scénářem. Film byl v roce 2008 nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.